Antonín Sova: Básně – nové vydání pěti básníkových knih

Antonín Sova Básně, vydalo nakladatelství Host, edice Česká knižnice
Antonín Sova Básně, vydalo nakladatelství Host, edice Česká knižnice
Nakladatelství Host vydalo v rámci edice Česká knižnice soubor pěti knih poezie Antonína Sovy. Čtenářům se dostávají do rukou sbírky, které vznikaly v rozmezí let 1891 až 1906. Tedy v dynamické době přelomu století, která v rychlém sledu přinášela společenské i kulturní změny. Byla to doba střídání, plodné koexistence i secesní syntézy uměleckých stylů jako realismus, impresionismus, dekadence nebo symbolismus.

Soubor zahajuje sbírka Z mého kraje (1892), která patří k nejvydávanějším a asi i nejznámějším Sovovým knihám. Básník v sevřených slokách kreslí portrét své domoviny, Pacovska, v jeho přírodních, sociodemografických i kulturních charakteristikách. Realistická i lumírovská východiska Sovovy poezie se tu snoubí s novým zobrazováním skutečnosti. Zlomená duše (1896) představuje kapitoly ze života moderního člověka fin de siècle. Sovova poetika se zde ocitá blízko dekadenci a vzdorné gesto individualismu podtrhuje také básníkova předmluva k prvnímu vydání skladby. Třetí sbírka souboru Vybouřené smutky (1897) představuje jeden z vrcholů Sovova symbolismu, který literární kritik a básníkův přítel F. X. Šalda pojmenoval jako symbolismus sociální. Těžiště sbírky Ještě jednou se vrátíme (1900, 1912) leží v osobité přírodní lyrice, která si skutečně zaslouží charakteristiku  „poezie na hraně slov a tónů“. Verše plné tklivé krásy dokáží i po sto letech vyvolat v čtenáři intenzivní estetický zážitek. Soubor uzavírá Lyrika lásky a života (1907), jedna z nejkrásnějších Sovových sbírek i české poezie vůbec přináší lyriku plnou milostné deziluze a smutku. V popředí stojí partnerské vztahy a nemožnost nalézt ve vztahu štěstí a naplnění.

Editorem knihy je doktor Václav Vaněk, který vyučuje literaturu 19. století v Ústavu české literatury a komparatistiky Univerzity Karlovy. Že je Vaněk citlivým a pozorným editorem, dokázal již ve svých předešlých pracích, ať už jako editor jiného svazku České knižnice, Nerudových Arabesek a Povídek malostranských (2013), nebo jako vedoucí studentského edičního semináře, z nějž vzešly dvě zajímavé antologie české romantické poezie a prózy – Rozkošný hrob (2009) a Mrtví tanečníci (2010).

Zásady České knižnice pro zpracování komentáře kladou důraz na prezentaci dobových ohlasů a recepci díla v literárněvědné literatuře, vlastní interpretační aktivita autora komentáře je spíše upozaděna a ponechána na samotném čtenáři. To staví editora před nelehký úkol, jak pokud možno komplexně charakterizovat dílo v kontextu jeho vzniku i autorské poetiky, postihnout jeho recepci a přitom se úplně nevzdat nového pohledu. Václavu Vaňkovi se to daří dobře. Je podrobně seznámen s literaturou oboru, vybírá to nejdůležitější, nejzajímavější a pravda i to prověřené časem. Zároveň je tu přítomen i zkušený a empatický interpret, který nám v jedné dvou větách dokáže poutavě přiblížit zajímavé skutečnosti Sovovy poetiky s ohledem na dobový kontext i nadčasovou estetickou působivost básní. Na své si tak při četbě Vaňkova komentáře přijdou jak ti, kteří se s Antonínem Sovou teprve seznamují, tak i ti, kteří se poezii přelomu století věnují intenzivněji, či je s autorem komentáře pojí obdobná profese.

Sovovy Básně najdou určitě své místo v knihovnách kulturních institucí i jednotlivců, lačnících po kvalitní poezii. Nezbývá než vyjádřit potěšení nad tím, že loňské sovovské výročí (150 let od narození Antonína Sovy) vyvolalo celou řadu nejen publikačních aktivit vysoké hodnoty. Ať už je to výbor Sovovy poezie Já nikdy nechci dohotoven být připravený Městským muzeem Antonína Sovy v Pacově, Až bude po boji, album zhudebněné poezie Antonína Sovy Jiřího Bílého a Michala Röhricha nebo naposledy právě představený titul.

Autor: Antonín Sova
Vydalo: nakladatelství Host
Edice: Česká knižnice
Počet stran: 616
Vazba: vázaná
Vydáno: 1/2015
ISBN: 978-80-7491-157-6

SdíletShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+