Básník Antonín Sova
*26. únor 1864 – †16. srpen 1928

Báseň: Ještě jednou se vrátíme… / sbírka Ještě jednou se vrátíme, 1900
Recituje: Zdeněk Štěpánek

Příspěvek Antonín Sova slaví 152. narozeniny pochází z Antonín Sova

Album představuje 12 živých nahrávek Sovovy zhudebněné poezie, které v roce 2014 –tedy v roce 150. výročí narození Antonína Sovy – na festivalu zahráli a zapěli jednotliví účinkující. Součástí CD jsou také dvě studiové verze: píseň od Jiřího Bílého a Michala Röhricha a song od skupiny Zrní.

CDéčko není v běžné distribuci. Můžete ho zakoupit v knihkupectví U Hrušky v Pacově anebo si ho objednat na e-mailu infopacov@centrum.cz

Seznam interpretů a skladeb

1. Mňága a Žďorp / Jedno slovo
2. Marta Topferová / Co mohl najíti poutník
3. Ivan Hlas Trio / Únavné štěstí
4. Cava / Je večer světlý
5. Ty syčáci / Princezna Lyolea
6. Lanugo / Smutná vášeň
7. Jablkoň / Melancholická píseň
8. Jananas / Sova, kompilace
9. Peter Lipa Band / Než přijel vlak
10. Šoulet / Pirátský vrak
11. Mamalör / Nocturno v zahradě kde se tančí
12. Kalkata Band / U řek
13. Jiří Bílý, Michal Röhrich / Smutná vášeň (studio)
14. Zrní / Pastorale (studio)

Booklet

[See image gallery at www.antoninsova.cz]

Hudební ukázka: Lanugo / Smutná vášeň

Příspěvek Jedno slovo – nové album zhudebněné poezie Antonína Sovy pochází z Antonín Sova

Po uvítacím slovu moderátorky celého odpoledne, paní Marie Janoušové, si návštěvníci nejprve vyslechli slavnostní projevy. František Pinkas, starosta městyse Lukavec, osvětlil vznik expozice a poděkoval všem, kteří se podíleli na její přípravě. Vlastimil Simota, ředitel muzea Antonína Sovy v Pacově, připomněl historii Hříbku coby Památníku Antonína Sovy a poukázal na úzké vazby mezi památníkem a muzeem a Jakub Raš, autor expozice, pohovořil o smyslu pamětních míst pro naši současnost. Uměleckou část programu zahájil zdařilý přednes Sovových veršů žáky lukavecké školy, recitovali Tereza Pinkasová a Jakub Povondra. Na recitaci navázal koncert Jiřího Bílého a Michala Röhricha, kteří zahráli zhudebněné Sovovy básně z alba „Až bude po boji“. Po programu následovala volná prohlídka expozice a návštěvníci se mohli občerstvit připraveným pohoštěním.
[See image gallery at www.antoninsova.cz]

Příspěvek Nová expozice Antonína Sovy uvítala první návštěvníky pochází z Antonín Sova

Sobota 9. května 2015 od 14 hodin
Hříbek – Památník Antonína Sovy v Lukavci

Program a účinkující

• Úvodní slovo – František Pinkas, starosta městyse Lukavec
• Sovův Hříbek – Vlastimil Simota, ředitel Městského muzea Antonína Sovy v Pacově
• Recitace Sovových básní – Žáci Základní školy Lukavec
• Příběh člověka a místa – Jakub Raš, autor expozice
• Zhudebněná poezie Antonína Sovy – Jiří Bílý a Michal Röhrich

Vstup volný

Hudební ochutnávka

Sledujte aktuální informace z expozice a o expozici na www.lukaveckyhribek.cz

Příspěvek Hříbek v Lukavci zve dál… pochází z Antonín Sova

Kdy: 5. března 2015, 23:00–24:00 hodin
Kde: Český rozhlas Regina, pořad Noční proud Ilji Kučery
Online vysílání ČR Regina: přehrávač zde

Program a účinkující

Povídání o vzniku alba Až bude po boji, o Jirkových plánech do budoucna a samozřejmě i o samotném básníkovi.

• Moderátor – Ilja Kučera ml.
• Hlavní host – Jiří Bílý
• Další host – Jakub Raš

Příspěvek Jiří Bílý a Jakub Raš se Sovou a o Sovovi v Českém rozhlase pochází z Antonín Sova

Minulý rok byl zejména v Pacově zásluhou Městského muzea Antonína Sovy a samotného města ve znamení krásných akcí, kdy jsme si básníka připomněli z mnoha stran.

V únoru jsme pokřtili výbor Sovovy poezie Já nikdy nechci dohotoven být, v červnu pak sovovské album Jiřího Bílého a Michala Röhricha Až bude po boji. Srpen přivítal na Pacovském poledníku řadu kapel a interpretů, kteří představily zase své originální zhudebnění dalších básní a v prosinci to vše završil Alfred Strejček a Margit Koláčková s lyrickým pásmem. A koneckonců i v pozadí vzniku tohoto webu stojí básníkovo výročí. Snad to vše dohromady způsobí, že sovovský étos roku 2014 jen tak neodšumí a básník se nezahalí do ticha. Že všechny ty knihy i hudba budou takovou pozvánkou do básníkova světa, která bude ještě dlouho působit a doputovávat k neznámým adresátům.

Jako oslova i vzpomínka se k 151. narozeninám jistě hodí Sovova báseň Zázrak v přednesu Alfreda Strejčka. Vystihuje Sovu člověka i Sovu básníka. Láska k lidem je základní podmínkou našeho štěstí a plného života. Žádná vnější pomoc či útěšná ideologie nedokáže trvale vyplnit prázdno v srdci a duši. Tahle Sovova láska je prostá a bez okázalých gest. Pokorná a tichá prostupuje celou básníkovu pozdní poezii a její energie trvá v čase.

Zázrak může být pro nás posilou, útěchou, poučením, tím vším, přestože je to hlavně a především nádherná báseň. Stále si naivně myslím, stejně jako básníci, že krásná slova mají smysl. Že dokáží dělat svět a lidi lepšími. Ne vždy a ne u každého. Ale nikdy nevíme, zdali právě v tom a tom člověku tahle jedna básnička nezažehne plamínek něčeho moc krásného.

Právě před rokem jsem v Pacově končil své povídání o Antonínu Sovovi citací z jedné studie literárního historika Arne Nováka. Rok se s rokem sešel a mně ta pasáž stále v hlavě zní. A tak si myslím, že to bude pro básníka to nejlepší přání.

Literární historik Arne Novák o Sovově básnickém díle, tedy zejména o jeho intimní lyrice, prohlásil, že o ni není třeba mít nejmenších obav. Dokud prý bude čten a milován český verš, budou se k Sovovým důvěrným a osobním básním vracet praví znalci a ochutnávači. Jejich nevelký počet bude vyvažován intenzitou jejich přilnutí a pronikavostí jejich porozumění. A pro takový hlouček, třeba rozptýlený po staletích, lyrikové vlastně vždy tvoří.

Já bych Sovovu dílu přál, aby to byl nejen chápající, ale klidně i pořádně početný hlouček.

Všechno nejlepší, Antoníne!

Příspěvek 151. narozeniny Antonína Sovy pochází z Antonín Sova

Co bychom na webu rádi?

• Postupně soustředili a utřídili maximum informací o Antonínu Sovovi v nejrůznějších souvislostech – život, tvorba, dobové kontexty, Sova a knižní kultura, Sova a hudba, Sova knihovník, atd.
• Rozvíjeli Sovův umělecký odkaz v současných interpretacích a adaptacích jeho díla – recitace, zhudebňování veršů napříč hudebními styly a žánry, provozování sovovských partitur, inspirace výtvarné, grafické a jiné.
• Přinášeli zajímavé učební materiály pro poezii, Antonína Sovu, českou modernu, období přelomu století, atd.
• Mapovali „Sovův kraj“ v literatuře, v současných i historických fotografiích, v paměti rodáků i kolektivní paměti.
• A další činnosti, které nás zrovna teď nenapadají.

Kdo by se mohl zapojit?

• Fotografové (z) Pacovska, Lukavce a vůbec vysočiny, ale nejen z ní. Kdo fotí rád a dobře českou krajinu, je srdečně vítán.
• Učitelé – česká moderna, Sova a jeho umělečtí kolegové straší nejednoho studenta. Možná máte nějaké zajímavé pomůcky anebo fígle, jak jim tuto poezii přiblížit. Anebo jste vypracovali dokonalé pracovní listy, že by bylo škoda nepodělit se o ně s kolegy.
• Studenti, literární vědci – přemýšlíte o tématu seminárky, diplomky nebo dizertace? A nějak se vám to pořád stáčí na Sovu. Anebo už jste něco napsali a leží vám to v šuplíku či složce. Moc rádi vám dáme publikační prostor.
• Pamětníci/ce a pamětníci pamětníků – kolují u vás v rodině nějaké zajímavé historky se Sovou nebo jeho tvorbou? Nebo máte dokonce po babičce v šuplíku dopis od Antonína Sovy? Neschovávejte to doma nebo v hlavě a podělte se o tu krásu s ostatními. O nic nepřidejte. A navíc uděláte radost dalším lidem.
• Umělci všech múz – Sova vás inspiroval ve vlastní poezii. Soustředíte se na krajinnou lyriku. Brnkáte si na kytaru Sovovy verše, nebo snad na harfu. Děláte knižní grafiku a právě práce na Sovových knížkách je váš sen. Zpíváte, recitujete.
• Vedete projekt, jste instituce nebo sdružení, jehož aktivity krásně ladí s našimi – knihovna, archiv, muzeum, web o literatuře, spisovatelích, atd. Proč o sobě nevědět a vzájemně si nepomáhat.
• A další, kteří nás zrovna teď nenapadají.

Velmi rádi poskytneme prostor i vám. Nabídnout můžeme radost z práce na krásném projektu, publikační platformu a propagaci vaší osoby, projektu nebo instituce.

Nemůžeme nabídnout honorář. Jsme nekomerční projekt a peníze od partnerů, sponzorů i z našich kapes jdou na technologické zajištění webu a jeho vývoj. Ale přijdete-li s nějakým zajímavým sovovským projektem, který bude potřebovat podpořit i finančně, jsme vždy hlavy a srdce otevřené.

E-mail: basnik@antoninsova.cz
Tel: +420 605 775 106

Příspěvek Máte rádi poezii, krajinu, Pacovsko? Hledáme spolupracovníky pochází z Antonín Sova

Kdy: 10. prosince 2014, 19:00 hodin
Kde: Zámecký sál, Zámek Pacov
Vstup: volný

Program a účinkující

• Recitace básní – Alfred Strejček
• Violoncello – Margit Koláčková
• Zhudebněná poezie Antonína Sovy – Jiří Bílý, Michal Röhrich
• Průvodní slovo – Jakub Raš
• Průvodní slovo – Vlastimil Simota, ředitel Městského muzea Antonína Sovy v Pacově

Příspěvek Sovův večer v Pacově pochází z Antonín Sova

A do dálky a do šíra se hloubka kraje rozvírá

Antonín Sova byl typ básníka hudebního a vizuálního. Zdeněk Klika to má podobně. Pokud je mi známo, verše zatím nepíše, ale vedle fotografování hraje na bicí. Mohl by Sovu třeba zhudebňovat, ale úzký kontakt s jeho poezií navazuje právě prostřednictvím zraku. Pomiňme zde na první pohled viditelné filiace mezi básníkovými verši a Zdeňkovými obrázky, které vyplývají ze zobrazování stejného „předmětu“, tedy krajiny Pacovska. Jde tu spíše o obdobné vnímání a nahlížení kraje, v zdůrazňování jeho příznačných prvků a povyšování těchto prvků na významné, k lidem promlouvající skutečnosti.

Klasicistní pavilon Hříbek v Lukavci — Foto: Zdeněk Klika

Jak k nám Zdeněk Klika promlouvá? Ve svých fotografiích umně pracuje s kompozicí a perspektivou, hraje si s expozicí, se světlem a stínem, s barevnými škálami a přechody. Představuje nám svůj úhel pohledu na krajinu, v kterém obdobně jako Sova ve svých básních sugeruje rozlehlost obzoru, mění polohu horizontu, dává vyniknout obloze, liniím kopců, polí a cest. Mezi nebem a člověkem je tak rozeklána fotografie Zdeňka Kliky. Vysoké jarní nebe střídá podzimní prsť obnažené země. Dramatičnost a monumentalitu těchto krajin vždy zdůvěrňují a zabydlují upomínky lidské aktivity a práce – čerstvě seklé seno, právě zorané pole, pamětní kříž mezi stromy… Krajina má lidský rozměr i lidskou paměť. Jsme u nás.

Jít za horou, když někdo čeká nás…

Nad tím vším se jako mytické boží oko tyčí vrch Stražiště, na nějž by se daly vztáhnout Sovovy verše „Tisíckrát jsem si představil / kraj svůj, a vždycky jiný byl.“ Stražiště magnetickou silou přitahuje zrak diváka a společně s liniemi, otevřeností a volností prostoru vybízí k pouti krajinou. Ať už krajinou reálnou nebo krajinou vlastní duše či snů. Statický obraz má tak v sobě vnitřní pohyb, aniž by fotograf použil předlouhou závěrku, která rozhýbe i pomalu plující mraky.

Vrch Stražiště při soumraku — Foto: Zdeněk Klika

Dobrá fotografie je taková vizuální báseň a často i jako báseň vzniká. Někdy je dílem okamžiku a příhodné konstelace všemožných podmínek, někdy vyžaduje dlouhou přípravu i následnou postprodukci. Rozhodující je však jenom výsledek; jedinečné dílo, ve kterém nacházíme zalíbení i přes rozdíly času, povah nebo zkušeností.

Zdeňka Kliku a Antonína Sovu od sebe dělí přes sto let. Dvě výrazně odlišné generace, dva různé lidské světy. Básně a fotografie. Ale jsou to dva lidé jednoho kraje a téhož daru: umět se dívat a umět tento pohled zvěčnit pro nás ostatní.

Co: Z mého kraje – výstava fotografií Zdeňka Kliky
Kdy: 22. 7. – 10. 9. 2014
Kde: Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově

Příspěvek Výstava fotografií Zdeňka Kliky pochází z Antonín Sova

Natáčení probíhalo v opravdu příjemné atmosféře. Moderátoři revue i celý štáb jsou moc příjemní a pohodoví lidé. Snad tato reportáž přispěje k propagaci Antonína Sovy a jeho díla. Má i dnes stále co nabídnout.

Reportáž se vysílala 11. května od 22 hodin na ČT Art. Na celý pořad se můžete podívat v archivu České televize zde.

Fotogalerie z natáčení

[See image gallery at www.antoninsova.cz]

Příspěvek Antonín Sova v České televizi pochází z Antonín Sova